Vzhledem k tomu, že s tímto problémem bojuje stále více lidí, rozhodli jsme se v následujícím průvodci sebrat nejdůležitější informace o křečových žilách a chronické žilní nedostatečnosti. Jaké jsou jejich příčiny a jak jim předcházet? Odpovědi na tyto a další otázky najdete dále v následujícím článku.
Chronická žilní nedostatečnost – co to je?
Odhaduje se, že až 50% žen a 40% mužů v Čechách může bojovat s problémem chronické žilní nedostatečnosti (tato data však podléhají častým změnám).Toto onemocnění je charakterizováno souborem příznaků, které přímo souvisejí se sníženým průtokem krve z dolních končetin do srdce. Ačkoli nejčastějším důsledkem této poruchy jsou nevzhledné křečové žíly na nohách (např. charakteristické křečové žíly pod kolenem). Nesprávná léčba nebo nedostatek terapeutických opatření může vést k vážným komplikacím, a tím k významnému snížení pocitu spokojenosti s lidským životem. Z charakteristických fází této poruchy můžeme vyzdvihnout:
- Žilní metličky (malé změny na nohou, obvykle modré nebo mírně fialové barvy);
- Otok (nejčastěji na chodidlech nebo lýtkách);
- Křečové žíly (více informací níže);
- Zbarvení a kožní změny (modré nebo fialové zbarvení kůže, v místech postižených onemocněním žil);
- Bércové vředy (mohou vést k invaliditě).
Křečové žíly na nohou – co bychom o nich měli vědět?
Křečové žíly dolních končetin jsou nejčastější a nejlépe prostudovanou formou chronického žilního onemocnění. S ohledem na jejich obraz je můžeme rozdělit na:
- Křečové žíly žilních kmenů – charakterizované výrazným rozšířením a tvorbou dutin v hlavním kmeni safenózní žíly, stejně jako v saginální žíle a v žilních kmenech umístěných v bezprostřední blízkosti výše uvedených žil;
- Retikulární varixy – charakterizované rozšířením žil v podkožní tkáni. Na rozdíl od křečových žil nejsou spojeny s hlavními žilními kmeny;
- Rozvětvené křečové žíly – charakterizované rozšířením intradermálních žil. Tyto změny mají obvykle velikost 1 až 2 mm a pacienti je velmi často podceňují.
Podle definice jsou křečové žíly dolních končetin (např. křečové žíly na chodidlech) trvale rozšířené povrchové žíly, které se objevují ve formě boulí s modrou nebo mírně fialovou barvou. Nejčastěji se objevují při dlouhodobém stání, chůzi nebo sedění.
Křečové žíly dolních končetin – příznaky a diagnóza
Křečové žíly na noze nebo obou dolních končetinách jsou nejen estetickým problémem, ale také významně ovlivňují kvalitu života pacienta. Mezi nejčastější příznaky tohoto onemocnění patří: otoky kolem kotníků i celých chodidel, pocit pálení a „pulzování” v nohách, nekontrolované křeče nohou. Diagnóza křečových žil dolních končetin je složitý proces, který zahrnuje jak rozsáhlý rozhovor s pacientem, tak klinické vyšetření. Lékař provádějící vyšetření by měl zjistit, zda rodina pacienta má (nebo měla) onemocnění žilního systému. Kromě vyšetření dolních končetin by měl rovněž ocenit celé tělo pacienta. Tento postup se obvykle provádí ve stoje i vsedě. Výše uvedený výzkum je rovněž doplněn ultrazvukem využívajícím Dopplerův jev.
Křečové žíly v těhotenství
Křečové žíly jsou extrémně častým problémem v průběhu těhotenství. Ukazuje se, že až 70% žen pociťuje rozšíření safenózních a malých safénových žil (bez viditelných křečových žil). Kromě toho téměř u 50% žen dochází k bolestivým otokům kotníků a u 20% se mohou objevit křečové žíly (ve většině případů jednostranné).
Křečové žíly dolních končetin – jaké jsou jejich příčiny?
Příčinou vzniku křečových žil jsou špatně fungující žilní chlopně a v některých případech jejich zánik. Tento stav je zodpovědný za částečné vracení se krve proudící z nohou do srdce. V důsledku toho se v žilách začíná hromadit krev, což vede k expanzi žilních stěn a tvorbě viditelných křečových žil.
Ve zdravé chlopni – proudí krev nahoru k srdci a chlopně se uzavírají, což brání zpětnému průtoku.
U nemocné chlopně – krev proudí nahoru směrem k srdci, ale chlopně se neuzavírají, což způsobuje zpětný tok a zadržování krve v cévách.
Křečové žíly nohou – co přispívá k jejich tvorbě?
V průběhu řady studií a klinických pozorování byla rozlišena řada rizikových faktorů přispívajících k rozvoji křečových žil dolních končetin (KŽDK). Nejdůležitější z nich jsou uvedeny v následující tabulce.
| KŘEČOVÉ ŽÍLY NOHY - RIZIKOVÉ FAKTORY | |
|---|---|
| DRUH FAKTORU | VLIV NA VZNIK KŽDK |
| Pohlaví | Křečové žíly dolních končetin jsou diagnostikovány mnohem častěji u žen než u mužů. |
| Věk | Výskyt chronického žilního onemocnění i křečových žil dolních končetin se zvyšuje s věkem pacienta. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že problém křečových žil se vyskytuje téměř 6 krát častěji u lidí starších 60 let než u moderních 30 letých. |
| Strana těla | Ještě donedávna se věřilo, že mnohem náchylnější ke křečovým žílám je levá dolní končetina. Bylo to vysvětlováno častějším tlakem levé iliakální žíly na levou dolní končetinu, jelikož pravá iliakální (společná) tepna, z důvodu křížení s levou, měla být zodpovědná za vyvolání tohoto tlaku. Poslední analýzy a klinické studie však ukazují, že mezi výskytem křečových žil v pravé a levé dolní končetině nejsou statisticky významné rozdíly. |
| Těhotenství | Těhotenství je často počátkem chronického žilního onemocnění. Klinické studie ukazují, že s problémem křečových žil dolních končetin častěji bojují ženy, které již porodily dítě. Kromě toho je vývoj tohoto onemocnění ovlivněn nejen počtem těhotenství, ale také délkou intervalu mezi po sobě následujícími porody. |
| Genetická predispozice | Přítomnost chronického žilního onemocnění v rodinné anamnéze významně ovlivňuje nejen zvýšené riziko příznaků tohoto onemocnění u daného pacienta, ale také výskyt příznaků poruchy v mladším věku (18–20 let). |
Chronická žilní nedostatečnost – příznaky Mezi další rizikové faktory, které významně ovlivňují tvorbu křečových žil dolních končetin, patří: sedavý životní styl, dlouhodobé stání, častá zácpa, obezita, nevhodná strava, příliš těsné oblečení, poruchy endokrinního systému, častý pobyt ve vysokých teplotách, kouření a dlouhodobé užívání antikoncepčních pilulek.
Změny žil na nohou jsou dobře viditelné pouhým okem. Nejsou však jen estetickým problémem, jsou často příčinou mnoha onemocnění, která ovlivňují každodenní fungování člověka. Mezi nejčastější příznaky můžeme zařadit: pocit bolesti (nejčastěji lokalizovaný kolem kotníků) který se snižuje při chůzi, pocit únavy a těžkých nohou, viditelný otok kolem kotníků, stejně jako noční křeče, trvalé svědění v místech změn a dokonce výskyt vyrážky a změny barvy v okolí křečových žil. Pro průběh křečových žil dolních končetin je charakteristická skutečnost, že se problémy obvykle zesilují v sedě nebo ve stoje. Zavedení pohybu minimalizuje bolest a viditelnost otoku. Příznaky se rovněž zmírní pokud končetiny polijeme proudem studené vody.
Chronická žilní nedostatečnost – důsledky nevhodné terapie nebo nedostatečné léčby
Pokud se příznaky chronické žilní nedostatečnosti neléčí, může to vést k vážným následkům, které ohrožují nejen naši účinnost, ale i zdraví a život. Mezi nejčastější důsledky této poruchy můžeme uvést edém a kožní změny, jak rovněž žilní vředy. Edém v průběhu chronické žilní nedostatečnosti je důsledkem nesprávné léčby a vysokého věku pacienta. Kožní změny a vředy jsou jednou z nejpokročilejších forem chronické žilní nedostatečnosti. Jak nemoc postupuje, otoky ztvrdnou a pokožka ztratí svoji pružnost. V oblasti změn se také vyvíjí hnědofialové zbarvení, které se postupně začíná zvětšovat, aby časem ztmavlo a pokrylo se viditelnými puchýři naplněnými tekutinou. V důsledku tohoto procesu začíná podkožní tkáň atrofovat a v místech ran se objevují těžce se hojící vředy s mokrým výtokem. Tento stupeň pokroku nemoci nejen významně snižuje výkon pacienta, ale může také vést k život ohrožujícím infekcím.
Křečové žíly na nohou – ke kterému lékaři se vydat za účelem léčby?
Vhodnou terapeutickou léčbu je třeba konzultovat s cévním chirurgem nebo angiologem. Právě tito odborníci budou schopni správně identifikovat stádium onemocnění, určit jeho pravděpodobnou příčinu a navrhnout vhodný způsob jeho léčby.
Křečové žíly na nohou – léčba
Léčba křečových žil v dolních končetinách by měla být přizpůsobena stadiu onemocnění a individuálním potřebám jednotlivce (včetně doprovodných onemocnění, léků, věku pacienta). Mezi nejčastěji používané patří metody kompresní, farmakologické a chirurgické. O všech těchto metodách se dozvíte v další části článku.
Léčba křečových žil – kompresní terapie
Kompresní terapie spočívá v použití kompresních materiálů přizpůsobených požadavkům pacienta. Kompresní bandáže i punčochy s proměnnou tlakovou silou přinášejí dobré výsledky v léčbě chronické žilní nedostatečnosti. Tato metoda je pro pacienta velmi jednoduchá a bezpečná. Přesto není schopna eliminovat výsledné křečové žíly, pouze omezuje příznaky s nimi spojené a minimalizuje riziko komplikací. Je však třeba vědět, že očekávaných výsledků ošetření lze dosáhnout pouze tehdy, jsou-li punčochy (nebo bandáže) nošeny pravidelně a vhodným způsobem. Kontraindikací použití tohoto typu terapie je:
- Okluzivní ateroskleróza dolních končetin;
- Přítomnost viditelných kožních změn (včetně vředů, ekzémů, otevřených ran);
- Deformace kloubu a hallux valgus;
- Zvýšené degenerativní změny v bederní páteř (zabraňující správné aplikaci kompresních materiálů).
Kompresní terapie může také přinést dobré výsledky v kombinaci se správně zvolenou farmakoterapií. Taková léčba může významně zlepšit kvalitu života pacienta minimalizací každodenních bolestných symptomů.
Jak se zbavit křečových žil – farmakologické metody
Tabletky na křečové žíly dolních končetin a jiné formy chronické žilní nedostatečnosti jsou běžnou metodou terapeutické léčby. Nejběžnější skupinou léků jsou produkty rostlinného původu, včetně bioflavonoidů. Tyto sloučeniny se používají samostatně i v kombinaci s jinými způsoby léčby (např. kompresní terapií). Diosmin i hesperidin mají příznivý účinek na zlepšení napětí krevních cév, snížení jejich propustnosti a zlepšení mikrocirkulace. Při léčbě chronické žilní nedostatečnosti se používají také jiné přípravky rostlinného původu, včetně rutinu, oxirutinu a trokesrutinu. Často používané jsou také výtažky z koňského kaštanu. Účelem těchto opatření je snížit propustnost kapilár, díky tomu je možné zastavit exsudát a viditelně minimalizovat otok. Výběrem vhodných léčiv je také možné zlepšit pružnost krevních cév. Při léčbě chronické žilní nedostatečnosti se rovněž používá dobesilát vápenatý. eho působení je založeno na přímém vlivu na strukturu endotelu. Tento lék snižuje propustnost kapilár a zvyšuje jejich odolnost vůči mechanickému poškození (díky čemuž je možné minimalizovat riziko vzniku exsudátu). Dobesilát vápenatý navíc zlepšuje mikrocirkulaci, zvyšuje napětí žilních stěn a zabraňuje tvorbě krevních sraženin a stagnaci krve. Všechny výše uvedené metody jsou účinné jak na křečové žíly, tak i na jiné (méně pokročilé) formy chronické žilní nedostatečnosti.
Křečové žíly – odstranění pomocí neinvazivních metod
Pokud farmakologická léčba a kompresní terapie nepřinesou očekávané výsledky, může být vhodné provést neinvazivní procedury, jako je laserová terapie a skleroterapie. Intravenózní laserová terapie je neinvazivní chirurgická metoda nové generace. Díky ní je možné uzavřít křečové žíly a výrazně snížit jejich viditelnost. Zákrok se obvykle provádí v lokální anestézii a spočívá ve vložení speciálního optického vlákna do vnitřku změněné žíly, které umožňuje její uzavření.
Laserové odstranění křečových žil – cena tohoto zákroku závisí jak na velikosti změny, tak na ceníku kliniky, kde se rozhodneme léčbu provést. Odhadované náklady na tuto léčbu jsou nicméně přibližně 17 000 Kč.
Skleroterapie (obliterační léčba) – zahrnuje vstřikování sklerotizující tekutiny do žil, která způsobuje poškození vnitřní stěny žíly. Tento postup má za úkol vyvolání zánětlivé reakce, která následně vede k srůstům žíly, a tím k postupnému vymizení viditelnosti křečových žil. Tato metoda se nejčastěji používá v případě žilních metliček a retikulárních žil.
Křečové žíly – chirurgická léčba
Operace křečových žil se nejčastěji provádí v pokročilých případech chronické žilní nedostatečnosti, v situaci, kdy jak kompresní terapie, tak farmakologické metody nepřinášejí očekávané výsledky. Mezi nejčastější (chirurgické) metody léčby křečových žil můžeme zařadit Flebektomii.
Flebektomie (chirurgická léčba) – zahrnuje mechanické odstranění neviditelní safenózní žíly. Tato chirurgická metoda se velmi často používá při léčbě chronické žilní nedostatečnosti. Flebektomie, navzdory své vysoké účinnosti, přináší možnost komplikací, mezi nimiž můžeme vyzdvihnout pooperační infekce ran a extravazaci krve (což má za následek výskyt mnoha modřin). Dalším důsledkem této léčby je delší období zotavení, které může u některých osob přinést negativní psychologické následky.
Křečové žíly – jak předcházet, neléčit?
Při prevenci křečových žil je mimořádně důležité dodržovat pravidla zdravého životního stylu. Během dne bychom měli nohám zajistit správné množství pohybu (co nejvíce je to možné). Při práci v sedavé poloze stojí za to kroužit nohama nebo aktivovat lýtkové svaly (např. stáním na prstech). Mezi další činnosti, které jsou zaměřeny na minimalizaci výskytu bolestivých křečových žil v budoucnu, můžeme zařadit:
- Vyhýbání se příliš těsnému oblečení;
- Dodržování zásad zdravého stravování;
- Nošení pohodlné obuvi (s 3-4 cm podpatkem);
- Pravidelná fyzická cvičení (včetně: běhání, jízdy na kole, plavání);
- Důsledné dodržování lékařských doporučení;
- Častá změna polohy těla;
- Vyvarování se nošení vysokých podpatků;
- Polévání nohou chladnou vodou;
- Časté masírování nohou a udržování nohou nahoře (např. při sledování televize).
- Kromě toho existují různé doplňky, ale jejich účinnost není jednoznačná, doporučujeme Vám recenzi tabletek Varicorin na křečové žíly, kterou najdete na stránkách Uroda-zdrowie.
Shrnutí
Chronická žilní nedostatečnost je vážným problémem nejen u starších osob. Sedavý životní styl a nedostatečná strava (bohatá na nasycené tuky a sladké občerstvení) vedou ke zvýšení epidemie obezity, která je jednou z hlavních příčin křečových žil dolních končetin. Snažte se proto každý svůj den naplnit nejen fyzickou aktivitou, ale také zdravou stravou bohatou na čerstvou zeleninu a ovoce.
Bilbliografie:
- Agu O., Hamilton G., Baker D.M. i wsp.: Endothelin Receptors in the Aetiology and Patophysiology of Varicose Veins. Eur. J. Vasc. Endovasc. Surg. 2002, 23 (2), 165-171;
- Bhutia S. G., Balakrishnan A., Lees T.: Varicose veins. J. Perioper.Pract. 2008, 18 (8), 346-353;
- Bovin P, Cornu-Thenard A, Charpak Y. Pregnancy-induced changes in lower extremity superficial veins: an ultrasound scan study. J Vasc Surg. 2000, 32, 570-574;
- Cesarone M.R., Belcaro G., Pellegrini L. i wsp.: Venoruton vs Daflon: Evaluation of Effects on Quality of Life in Chronic Venous Insufficiency. Angiology 2006, 57 (2), 131-138;
- Ducasse E., Giannakakis K., Speziale F. i wsp.: Association of Primary Varicose Veins with Dysregulated Tein Wall Apoptosis. Eur. J. Vasc. Endovasc. Surg. 2008, 35 (2), 224-229;
- Eberhardt R.T., Raffetto J.D. Chronic venous insufficiency. Circulation, 2005, 111(18), 2398-2409;
- Eklof B., Rutherford R.B., Bergan J.J.et al. Revision of the CEAP classification for chronic venous disorders: consensus statement. J Vasc Surg, 2004, 40(6), 1248-1252;
- Frank V.T. Varicose Veins: Evaluating Modern Treatments With Emphasis on Powered Phlebectomy for Branch Varicosities. Wakefield Interv Cardiol, 2012, 4, 527-536;
- Hirsch S.A., Dillavou E.: Options in the Management of Varicose Veins, 2008. The J. Cardiovasc. Surg. (Torino) 2008, 49 (1), 19-26;
- Kaur C., Sarkar R., Kanwar A.J. i wsp.: An Open Trial of Calcium Dobesilate in Patients with Venous Ulcers and Stasis Dermatitis. Int. J. Dermatol. 2003, 42 (2), 147-152;
- Nicolaides A.N.: From Symptoms To Leg Edema: Efficacy of Daflon 500 mg. Angiology 2003, 54 Suppl 1, S33-S44;
- Scottish Intercollegiate Guidelines Network (SIGN). Management of chronic venous leg ulcers. A national clinical guideline, 2010;